Web o věcech kolem archeologie

Archeologové poprvé zkoumají Zlatou uličku

Od května letošního roku je v rámci kompletní rekonstrukce zkoumána Zlatá ulička na Pražském hradě. Jedná se o první archeologický výzkum tohoto hradního areálu. Z historického hlediska se dnešní ulička až do přelomu 15. a 16. století nacházela mimo opevněnou plochu, přesto jsou nálezy bohaté a významně přispívají k poznání dějin této významné lokality.

Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum. Foto: ARÚP
Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum. Foto: ARÚP

Výzkum provádí Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Praze v rámci projektu rekonstrukce Zlaté uličky; investorem celé stavby je Správa Pražského hradu.

 

Románská hradba ve vstupu do uličky

 

Dosavadní výzkum zachytil souvrství, pozůstatky opevnění a zástavby v rozmezí 12. až 20. století. Z 12. století pochází torzo románské kamenné hradby z doby knížete Soběslava I., nalezené ve vstupní části (mezi čp. 11 a 30), kde se archeologické práce pohybovaly v největších hloubkách - až 4 m pod povrchem. Za hradbou bylo prozkoumáno souvrství, uložené na svažitém skalním podloží. Obsahovalo nálezy převážně z průběhu 12. a první poloviny 13. století: torza dvou zděných staveb a několik výrobních objektů, dokládajících práci s ohněm. Terény obdobného stáří se torzovitě dochovaly také ve východním parkánu mezi Černou věží a Daliborkou.

 

Domky vestavěné do oblouků

 

Východní parkán vznikl za přestavby opevnění v období krále Vladislava Jagellonského. Věž Daliborka byla s hlavní hradbou nejprve spojena jenom masivní kamennou zdí. Parkánová hradba byla doplněna až později. Ze zdejších odpadových vrstev byl získán větší soubor zlomků reliéfních kamnových kachlů.

V ploše uličky pocházejí zkoumané terény až rudolfínského období nebo jsou ještě mladší. Jednotlivé domky vznikaly v průběhu 17. století a využily při tom vynášecích oblouků nástavby k původní hradbě.

Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum. Foto: ARÚP
Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum. Foto: ARÚP

V domcích bydleli chudí

 

V interiérech domků zachycujeme především terény z 19. století, převážně dlažby a zbytky topenišť nejrůznějších forem. V několika domcích se podařilo zachytit torza starších barokních podlah a doklady změny komunikačního schématu - např. změna umístění vchodu do sklepů. Majitelé všech domků se snažili maximálně využít stísněné plochy a obytný prostor zvětšovali odsekáváním tělesa hradby a hloubením sklepů. Na druhé straně však téměř všechny domky postrádají základy. Nálezový fond obsahuje především keramické a kostěné zlomky, drobné předměty z kosti a dřeva (např. knoflíky), kovové a výjimečně i kamenné artefakty. Složení nálezů dokládá, že obyvatelé domků skutečně patřili mezi chudší část hradních obyvatel.

 

Ulička sotva metr široká

 

Mimo stojící budovy výzkum odhalil základy pěti domků, stojících při jižní straně uličky a zbořených v 19. století. Na západním konci uličky byl naproti Bílé věži odhalen zaklenutý sklep takového domku s částečně dochovaným přístupovým schodištěm. Další kompletně dochovaný sklep byl prozkoumán u domu čp. 11. Ulička tak v některých částech šířkou nepřesahovala jeden metr. V období baroka byla do přístupové části uličky vložena cihlová kanalizační štola, pravděpodobně vyústěná do Jeleního příkopu.

 

Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum. Výkopy zachytily torza starších konstrukcí. Foto: ARÚP
Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum. Výkopy zachytily torza starších konstrukcí. Foto: ARÚP

Necitlivé zásahy 20. století

 

Nepříjemným překvapením bylo porušení archeologických terénů četnými výkopy pro inženýrské sítě (kanalizace, kabely, odvětrávací kanál), vesměs ve 2. polovině 20. století a bez výjimky bez archeologické asistence.

Archeologický výzkum doplňuje poznatky o každodenním životě Zlaté uličky a o vývoji jednotlivých domků. Další poznatky jistě přinese zpracování rozsáhlé dokumentace a pozornost věnovaná i nejdrobnějším nálezům. Významná část zkoumaných vrstev je proplavována či prosévána na sítech.

 

Tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., text upravila a mezititulky doplnila redakce.

 

25.08.2010 18:25:55
Frederik Velinský
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4787"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one