Web o věcech kolem archeologie

Čeští archeologové v Súdánu

Národní muzeum v Praze ve spolupráci se svými zahraničními (Archeologický ústav Slovenské akademie v Nitře a Museum August Kestner v Hannoveru) a domácími partnery (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti) vyslalo na podzim roku 2009 archeologickou expedici do Republiky Súdán.

Na základě dohody mezi Národním muzeem a súdánskou Národní korporací pro památky a muzea byla během návštěvy české kulturní delegace vedené generálním ředitelem Národního muzea, PhDr. Michalem Lukeše, Ph.D., v Súdánu za místo působení expedice vybrána lokalita Wad Ben Naga, nacházející se asi 100 km na sever od hlavního města Chartúmu.

Wad Ben Naga patří mezi nejvýznamnější archeologické lokality z období tzv. Merojského království (3. stol. př. n. l. - 4. stol. n. l.). Ústředním archeologickým objektem celé lokality, která se rozkládá na ploše bezmála 1 km2, je palác kandaké (vládnoucí královny) Amanišacheto, která vládla Merojskému království na přelomu letopočtu. Dále se na lokalitě nachází ruiny tří chrámů, dvě rozsáhlá pohřebiště a jedna velká kruhová stavba, jejíž účel je v současné době předmětem odborných diskusí.

Na lokalitě v minulosti krátce působily dvě archeologické expedice. V roce 1844 se ve Wad Ben Naga zastavila pruská expedice vedená Karlem Richardem Lepsiem a na konci 50. let minulého století zde prováděla výkopy súdánská památková služba. Oba výzkumy sehrály zásadní úlohu pro rozvoj poznání dějin a kultury starověké Núbie.

Lepsius v jednom z chrámů objevil podstavec na posvátnou bárku s nápisy v egyptských i merojských hieroglyfech. Tento objev vedl k rozluštění merojského písma, avšak merojskému jazyku stále nerozumíme. Dr. Hassan Hussein Idris, generální ředitel Národní korporace pro památky a muzea, během své návštěvy České republiky v srpnu roku 2009 vyjádřil naději, že by právě archeologický výzkum vedený Národním muzeem mohl přinést nálezy, které by výrazným způsobem mohly přispět k rozluštění merojského jazyka.

První výkopová sezona se zaměřila na přesnou lokalizaci všech hlavních archeologických objektů na lokalitě, sestavení archeologické mapy lokality a přípravu konzervace paláce kandaké Amanišacheto. Dále měli členové expedice započít s prací v Súdánském národním muzeu na katalogizaci doposud nepublikovaných nálezů učiněných súdánskou expedicí, která se soustředila na průzkum centrálního paláce.

Národní muzeum navazuje na dlouhou tradici českých archeologických a etnografických výzkumů prováděných v nilském údolí. Do akce UNESCO na záchranu památek Núbie, která probíhala v první polovině 60. let minulého století, se vedle Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zapojilo i Národní muzeum - Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Pracovníci Náprstkova muzea se aktivně zapojovali do výkopů zahraničních expedic. V minulosti tak proběhly zásadní archeologické, etnografické a fyzicko-antropologické výzkumy. Výhradně kulturně-antropologické výzkumy v Republice Súdán prováděli Ladislav Holý (výzkum súdánského etnika Berti), Alice Holá (výzkumy postavení muslimských žen) a Milan Stuchlík z Náprstkova muzea (núbijské obyvatelstvo Egypta).

V roce 2007 se Pavel Onderka, pracovník Náprstkova muzea, jako první Čech zúčastnil společné archeologické expedice Royal Ontario Museum a University of Khartoum v Meroe.

Expedici finančně podpořili Česko-německý fond budoucnosti a Expediční fond.


Zdroj:

Tisková zpráva Národního muzea


13.03.2010 15:11:59
Frederik Velinský
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4102"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one