Web o věcech kolem archeologie

Kamenné suroviny v pravěku

Frederik Velinský

 

Autor je redaktor Českého rozhlasu Sever a magazínu Planetárium.

Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. To je název publikace, jejímž autorem je geolog Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která také loni na podzim zmíněnou publikaci vydala. Autor dlouhodobě spolupracuje s archeology; nejvíce se věnuje právě problematice určování surovin, využívaných v pravěku k výrobě kamenných nástrojů.

Velké broušené nástroje zhotovené z metabazitů Jizerských hor, nalezené v okolí Hradce Králové nebo Náchoda. Autor: Antonín Přichystal.
Velké broušené nástroje zhotovené z metabazitů Jizerských hor, nalezené v okolí Hradce Králové nebo Náchoda. Autor: Antonín Přichystal.

Mezi největší úspěchy Antonína Přichystala na tomto poli patří objev pravěkých lomů na zelenou břidlici, označovanou dnes jako metabazit typu Jizerské hory, u Velkých Hamrů v okrese Jablonec nad Nisou. Další těžební lokalitu tohoto metabazitu našla na Jablonecku nezávisle skupina pražského mineraloga Vladimíra Šreina - poblíž Dolní Černé Studnice na katastru obce Jistebsko. Rozsáhlý těžební areál v lesích mezi Velkými Hamry a Maršovickým vrchem následně zkoumal archeolog Petr Šída a další badatelé. Metabazit typu Jizerské hory patřil k nejoblíbenějším surovinám neolitu; vyráběly se z něj zejména broušené kamenné sekerky a tzv. kopytovité klíny...

O své publikaci hovořil Antonín Přichystal v říjnu loňského roku v pořadu Českého rozhlase Sever Planetárium takto:

 

Publikace je určena především specialistům nebo studentům archeologie a geologie, kteří mají zájem podílet se na řešení podobných problémů. Shrnuje naše poznatky o kamenech, které se v pravěku používaly a jejichž zdroje byly nejen na území České republiky, ale také Slovenska, Maďarska, Dolního a Horního Rakouska, Burgenlandu, Saska, Durynska a velké části Polska.

Jedná se například o suroviny, které se používaly na výrobu štípaných artefaktů. Nebyly to jen pazourky. Často se štípaly naprosto unikátní suroviny jako například sopečná skla nebo tektity - vltavíny. Z okolí Příbora máme velmi zajímavý objev štípání silicifikovaných korálů křídového stáří. Štípaly se také porcelanity. Je to celá škála materiálů, u kterých je někdy velmi obtížné určit o jakou horninu se jedná a odkud pochází.

Další kapitola knihy se zabývá surovinami broušených artefaktů, různých seker, sekeromlatů a kamenných broušených klínů. Rozhodující horniny pro jejich výrobu se ve východní části střední Evropy nacházely na území Českého masivu, staré geologické jednotky, kde se tento typ hornin vyskytuje. Nejde přitom jen o území České republiky. Přesahuje i do Polska, Rakouska a Německa.

Pazourky, přivlečené v době ledové kontinentálním ledovcem do severních Čech - oblíbená surovina pravěkých lidí. Autor: Antonín Přichystal.
Pazourky, přivlečené v době ledové kontinentálním ledovcem do severních Čech - oblíbená surovina pravěkých lidí. Autor: Antonín Přichystal.

Třetí kapitola je věnována surovinám mlecích kamenů a žernovů, které hrály od určitého období pravěku velkou roli. Někdy koncem doby halštatské a začátkem doby laténské se objevují klasické rotační mlýnské kameny, s nimiž se zpracovávala mouka ve velkém, protože zřejmě v té době významně vzrostla populace. Pro mlýnské kameny a žernovy známe opět celou řadu kamenných distribučních center. Třeba Kunětická hora v Čechách je známá tím, že se tam lámala vulkanická hornina, z níž se vyráběly žernovy. Další zdroje máme na západní Moravě a v Dolním Rakousku - to byly svory. Další zdroj, tentokrát ryolitů, je na centrálním Slovensku. A tak bychom mohli pokračovat.

Další kapitoly knihy jsou věnovány kamenným nátepním destičkám, které nosili především lukostřelci kultury zvoncovitých pohárů na ochranu zápěstí před úderem tětivy. To je také zajímavý problém, i když s ním teprve začínáme. Potom je skupina kamenných přeslenů, které se používaly hlavně v raném středověku, ale známe jejich nálezy i z pravěku. Další kapitoly jsou věnovány využívání fosilií. Velmi často se používaly jako ozdoby nebo jako dekor na keramice. Závěrečné kapitoly knihy jsou zaměřeny na problematiku pseudoartefaktů, což je problém, který se táhne s archeologií od jejího počátku, a také falzifikátů. I jejich problém provází archeologii po celou dobu; bylo zkrátka výhodné napodobovat třeba pravěké artefakty a prodávat je. Tak zhruba vypadá náplň této knihy.

 

Publikace Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy je ke koupi v knihkupectví Malé centrum na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Kotlářské ulici. Stojí 490 Kč. Vyšla v nevelkém nákladu, takže na nákup je třeba spěchat. Je však naděje, že by se v budoucnu mohla dočkat dotisku a nebo by se mohla objevit na internetu v podobě e-knihy. Pracuje se také na její cizojazyčné verzi. Takže se nejspíš nakonec ke všem zájemcům dostane.


Obal publikace - titulní strana
Obal publikace - titulní strana
Obal publikace - zadní strana
Obal publikace - zadní strana

Zdroje a další odkazy:

 

Z čeho vybrousit sekeru.

Rozhovor s Antonínem Přichystalem. Český rozhlas Sever, Planetárium, 18. října 2009.

 

Dobře vykutaný les.

Rozhovor s Petrem Šídou. Český rozhlas Sever, Planetárium, 18. září 2005.

 

Pravěké lomy na zelenou břidlici nalezeny.

Rozhovor s Antonínem Přichystalem. Český rozhlas Sever, Planetárium, 16. března 2003.



06.03.2010 06:35:29
Frederik Velinský
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4102"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one