Web o věcech kolem archeologie

Obrazy z výzkumu moravského paleolitu

Autor: Frederik Velinský

„V jedné hrůzné jeskyni nedaleko Křtinského údolí se zajisté nalézají mimo lidské kosti také černé kosti ptáků Nohů a draků obrovské velikosti, daleko převyšující rozměry velikánů našeho věku."
Paleolit001.jpg

„Hrůzné jeskyně" Moravského krasu, které v roce 1678 tak poutavě popsal Tomáš Jan Pešina z Čechorodu ve svém díle Mars Moravicus, se o dvě stě let později jako první rozhodl zkoumat průkopník a doslova otec moravské archeologie Jindřich Wankel. Jeho objevy, které učinil v zimě roku 1870-71 ve známé Býčí skále, se staly prvním uznaným dokladem existence paleolitu, starší doby kamenné, v celém rakousko-uherském mocnářství. Wankelovi dělníci v jeskyni vykopali kosti zvířat ze starších čtvrtohor spolu s kamennými nástroji dávných lidí, lovců a sběračů - byly to pozůstatky sídliště paleolitického člověka. Wankel měl mnohé slavné následovníky. Karla Jaroslava Mašku, Martina Kříže, Jana Kniese i další, zejména Karla Absolona, Josefa Skutila a po druhé světové válce Bohuslava Klímu, Jana Jelínka a Karla Valocha. Ti všichni se zasloužili o poznání moravského paleolitu, který se stal doslova světovým fenoménem a zůstává jím dodnes. Historii tohoto poznání je věnována útlá publikace Martina Olivy a Petra Kostrhuna Obrazy z výzkumu moravského paleolitu, kterou letos vydalo Moravské zemské muzeum v Brně.

V knížce najdete nejen medailonky a základní bibliografii nejvýznamnějších osobností, které spojily svůj život s výzkumem moravského paleolitu, ale i celou historii tohoto výzkumu a poznávání jednotlivých paleolitických období a kultur obecně. Nechybí tu ani příběh jediného našeho muzea, věnovaného výhradně nejstarším dějinám člověka, jeho vývoji a rozvoji lidské kultury - brněnského Anthroposu, který v roce 2008 oslavil své 80. narozeniny. A protože se jedná o „obrazy z výzkumu", jsou hlavní součástí publikace desítky dobových snímků od konce 19. století až málem do dneška. Jsou to skutečné skvosty! Zachycují vědce při práci i v kruhu rodinném, jejich hrdé spolupracovníky, samotné vykopávky a slavné lokality tak, jak už je neuvidíte. Zajímavý je i pohled do dobových výstavních expozic, které by dnes nejspíš nepřilákaly ani toho „nejzažranějšího" příznivce dávno zaniklých časů. Můžete si třeba prohlédnout, jak před více než osmdesáti lety vznikala slavná rekonstrukce mamuta, která se pak stala ozdobou expozice Anthropos. Uvidíte, s jakými obtížemi odvážely ve 20. letech minulého století staré pragovky bedny plné mamutích kostí z dolnověstonického naleziště. Pohlédnete do tváře Josefa Seidla, vlastnoručního nálezce Věstonické venuše a mnoha dalších, slavných i zapomenutých lidí.

Archeologické zkoumání historie má také svou historii. A i ta stojí za vyprávění.


Převzato z pořadu Českého rozhlasu Planetárium

 

17.09.2009 10:55:37
Frederik Velinský
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4787"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one