Web o věcech kolem archeologie

Pravěká těžba na Jistebsku

Novinkou roku 2011 v Kittelově muzeu v Krásné - Pěnčíně nedaleko Jablonce nad Nisou je expozice věnovaná pravěké těžbě kamene. Archeologické nálezy sekerek z místního materiálu byly učiněny až v Porýní, severní Itálii nebo na jižní Moravě.

Surovina a těžební odpad z Jistebska. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín
Surovina a těžební odpad z Jistebska. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín

V roce 2001 byl učiněn objev, který potvrdil předpoklad, že některé oblasti Jizerských hor byly v mladší době kamenné navštěvovány specializovanou skupinou prospektorů vyhledávajících kvalitní surovinu pro výrobu kamenných nástrojů. Tento objev byl učiněn v místech, kterým se dnes říká i Kittelovsko, na katastru obce Jistebsko. Následným archeologickým výzkumem byl tento těžební a zpracovatelský areál zcela průkazně datován do období mladší doby kamenné (radiokarbonová analýza prastarého ohniště datovala nález v rozmezí 4860 - 5316 př. n. l.)

Sedm lokalit

Lokalita leží na Maršovickém vrchu na jižním svahu Černostudničního hřebene v nadmořské výšce 630 až 710 m n.m. Těžba a zpracování suroviny, odborníky nazývané „metabazit typu Pojizeří", která sloužila k výrobě kamenných broušených nástrojů a zásobovala celou tehdejší střední Evropu, zde probíhala po dobu přibližně 500 let.

Po objevu jistebského těžebního a zpracovatelského areálu byly doklady těžby nebo zpracování vytěžené suroviny zjištěny i na dalších sedmi lokalitách (těžební pole Jistebsko I, Jistebsko II, Jistebsko III, Maršovice I, Velké Hamry I, Velké Hamry II, Šumburk, Paseky nad Jizerou - Bílá skála). Celková plocha, která byla zasažena těžební činností, dosáhla rozlohy přes 1 km². Datování počátků využívání „metabazitů typu Pojizeří" ale rozhodně nesouvisí až s mladší dobou kamennou. Štípané i broušené kamenné nástroje z této suroviny byly používány již v předchozí střední době kamenné.

Pozůstatky zasypané těžební jámy na Jistebsku. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín
Pozůstatky zasypané těžební jámy na Jistebsku. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín

Co prozradily pyly

V souvislosti s archeologickým výzkumem těžebních areálů mezi Tanvaldem a Jabloncem nad Nisou probíhá také výzkum paleobotanický. Výplně těžebních jam obsahují totiž i pylová zrna z mladší doby kamenné. Analýzou tohoto starého pylu určí paleobotanik poměrně přesně složení lesa, který v době těžby v okolí rostl. V podhůří Jizerských hor před sedmi tisíci lety překvapivě převládala lípa s lískou, následuje bříza, dub, borovice a jasan. Obdobné složení lesa bychom dnes museli hledat v teplém Polabí. Je to způsobeno tím, že průměrné teploty na Kittelovsku v období mladší doby kamenné byly výrazně vyšší - v průměru až o 3 stupně Celsia.

Povrchové uložení neolitických artefaktů. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín
Povrchové uložení neolitických artefaktů. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín

Dílny a „export" sekerek

Jak již bylo řečeno, surovinu na výrobu kamenných nástrojů získávali lidé mladší doby kamenné na Kittelovsku. Nicméně kamenné nástroje se nedokončovaly přímo v místě těžby. Zde byla surovina jen upravena do podoby polotovarů, a poté transportována nejprve do podhorských oblastí, kde se nacházely specializované dílny na výrobu kamenných nástrojů. Další možností získávání suroviny byl její sběr přímo z říční terasy Jizery. Takové dílny z mladšího období byly prozkoumány v Ohrazenicích u Turnova, Příšovicích a Turnově - Nudvojovicích.

Podle současných znalostí víme, že v mladší době kamenné byla metabazitem typu Pojizeří zásobována rozsáhlá oblast čítající Čechy, Moravu, západ Slovenska, jih Polska, Německo včetně Bavorska a patrně sever Rakouska, Maďarska a Nizozemí. Artefakty z této suroviny byly nalezeny i na jih od Alp v severní Itálii.

Sekerka

Sekerka

vyrobená z jistebského metabazitu. Foto: Kittelovo muzeum Krásná - Pěnčín

Pravěké sekerky v Kittelově muzeu

Výstavu věnovanou těžbě a zpracování kamenných sekerek z mladší doby kamenné najdou návštěvníci od letošního roku v Kittelově muzeu. 16. července se v Kittelově muzeu uskuteční Den pravěkých sekerek s ukázkami výroby a dřevorubeckými soutěžemi. Bude se rubat i sekerkami z místního metabazitu?

A ještě pro pořádek: Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704 - 1783) byl slavný lékař z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Pro své neobyčejné léčitelské schopnosti, ochotu pomáhat chudým a velké bohatství byl již během života podezírán ze spolčení s ďáblem. Ze svého domu, zvaného Burk a obklopeného léčivými bylinami, údajně po nocích létal na plášti za pacienty. S pomocí čarovných knih dokázal ovládat havrany.

Expozice Kittelova muzea je zaměřena nejen na život a léčení pověstného lékaře, ale i na historii Kittelovska a lidového léčitelství. Mezi lákadla patří například alchymistická Kittelova pracovna nebo replika čarodějné knihy připisované Kittelovi. Před muzeem je zahrádka léčivých bylin.

Muzeum je otevřeno v letní sezóně. V květnu, červnu a září o víkendech, v červenci a srpnu denně.

Zdroj:

Tisková zpráva Kittelova muzea ze dne 16.6.2011

Více informací lze nalézt na stránkách muzea www.kittel.cz.

18.06.2011 10:36:20
Frederik Velinský
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4787"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one