Web o věcech kolem archeologie

Rondely jako pravěká hřiště?

Autor: Frederik Velinský

Okrouhlá plocha obklopená jedním či více hrotitými příkopy a palisádami, které přerušuje jeden či více vchodů - a uvnitř prakticky žádné archeologické nálezy. To je rondel, jedna z největších záhad středoevropského neolitu. Našly se jich už desítky. Zároveň vznikly desítky interpretací, objasňujících jejich účel - od ohrad pro dobytek, přes sakrální objekty až po astronomické pozorovatelny.

Nejnovější teorie je však asi nejodvážnější.

Ideální rekonstrukce jednoho z typů rondelů, zhotovená na základě údajů, získaných při výzkumu Muzea hlavního města Prahy v Praze - Ruzyni. Foto Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Ideální rekonstrukce jednoho z typů rondelů, zhotovená na základě údajů, získaných při výzkumu Muzea hlavního města Prahy v Praze - Ruzyni. Foto Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Rondely se ve střední Evropě rozšířily přibližně v období 4900-4500 př.n.l. V Čechách jsou spjaty s lidem kultury s vypíchanou keramikou, na Moravě je budovali lidé kultury s moravskou malovanou keramikou; typické jsou i pro podunajskou lengyelskou kulturu. Známé jsou i ze Saska a Bavorska. S neotřelou interpretací rondelů nedávno přišli tři badatelé z pražského Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. - Petr Květina, Sylvie Květinová a Jaroslav Řídký; svou studii publikovali v prvním sešitě letošních Archeologických rozhledů. Rondely chápou jako ohraničená místa, která mohla být určena k provozování her.

Opírají se přitom třeba o rozbor fenoménu her z hlediska jejich společenské funkce, a to na základě studia historické a antropologické literatury. Že se lidé chtějí bavit, a že takovou touhu měli patrně i v pravěku, asi nikdo popírat nebude. Stejně jako fakt, že hra může posloužit k odreagování a zmírnění napětí, třeba i uvnitř společnosti. Může být dokonce součástí náboženských obřadů nebo společenských aktivit, souvisejících s válkou, posilováním prestiže a podobně. Podle autorů zmíněné studie jsou velkou a zřejmě velmi starou kategorií her takové, které se hrají s nějakým oblým předmětem - míčem. "Zajímavé je," píší autoři, "že většina současných míčových her se dá hrát s balónem o velikosti tenisového míčku, což naznačuje společný původ všech těchto her. To podporuje i skutečnost, že u míčových her se pravidla sice mění ode hry ke hře, ale základní ustanovení zůstávají (např. hrací plocha je jasně vymezena a určuje, kde se může hráč i míč pohybovat, kolik hráčů smí hrát a za jakých podmínek daná strana zvítězí)."


Odběr vzorků zásypových vrstev v příkopu jednoho z rondelů, nalezených v Kolíně. Zašpičatělý tvar profilu příkopů je jedním ze základních poznávacích znaků neolitických rondelů. Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Odběr vzorků zásypových vrstev v příkopu jednoho z rondelů, nalezených v Kolíně. Zašpičatělý tvar profilu příkopů je jedním ze základních poznávacích znaků neolitických rondelů. Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha.

 

Podporu své hypotézy hledali vědci také v analýze konstrukčních prvků a rozměrů středoevropských rondelů. Výsledkem bylo zjištění, že rondely jsou si uvnitř velmi podobné. Ať už byl vnější průměr celé stavby jakýkoliv, vnitřní vymezená plocha měla takřka vždy standardní průměr 40-52 metrů. Podobně (a dokonce ještě více) variabilní jsou i dnešní fotbalová hřiště. Stejně jako u fotbalových hřišť je i u rondelů vnitřní prostor prázdný. Ne každé sídliště mělo svůj rondel; jiná jich zase měla několik. Archeologové ovšem nejsou s to prokázat, jestli všechny rondely na jedné lokalitě byly „v provozu" současně.

 

Jako příklad prastaré míčové hry, která se hrála už v dobách prehistorických a pro jejíž provozování se budovala speciální hřiště autoři ve své studii uvádějí hru juego de pelota, rozšířenou ve střední Americe. Hřiště na tuto hru se sice navzájem liší svou velikostí, ale tvarově jsou standardizovaná. Stejně jako rondely se nacházejí jen na některých vybraných lokalitách, v rámci jednoho sídelního areálu jich však může být i několik. "Význam hřišť na juego de pelota byl spojen se sakrální sférou: hřiště představovalo posvátný prostor sloužící ke hře, která byla vlastně opakováním kosmologických jevů," píší autoři. Svědčí o tom podle nich reliéfní výzdoba některých hřišť na juego de pelota. Tato hřiště zároveň fungovala jako symbol moci a sloužila k upevňování politické pozice některých center.

 

Také v evropském neolitu se nejspíš v dosud poměrně rovnostářské společnosti rozhořel boj o moc a prestiž mezi jednotlivými skupinami lidí a možná i celými sídlišti. Vyjádřením nebo dokonce prostředkem takového boje mohla být nějaká rituální hra, provozovaná ve vnitřním areálu rondelů. Středoamerická juego de pelota se hrála s kaučukovým míčem. Něco podobného se mohlo hrát i v neolitické Evropě. Jen bez kaučuku.

 

Zdroje:

Petr Květina - Sylvie Květinová - Jaroslav Řídký: Význam her v archaických společnostech. Archeologické možnosti studia. Archeologické rozhledy LXI - 2009, s. 3-30.

Tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.

 

 

17.08.2009 18:41:39
Frederik Velinský
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4102"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one