99 let od (Binghamova) objevu Machu Picchu
Psal se 24. červenec roku 1911. Bílý muž a domorodý chlapec za sebou měli namáhavý výstup pralesem až na vrcholek horského hřebenu. Pět set metrů pod nimi hučela dravá řeka Urubamba a nad korunami stromů probleskovala už jen modrá obloha. Na ruiny narazili vzápětí. Hiram Bingham věděl, že má před sebou největší objev svého života. Ztracené město Inků.
Bingham a město
Hiram Bingham byl americký cestovatel a průzkumník, profesor historie a archeologie na univerzitě v Yale. V roce 1908 se zúčastnil prvního Panamerického vědeckého kongresu v chilském Santiagu. Na zpáteční cestě domů byl v Peru pozván k návštěvě předkolumbovského města Choquequirao. Tato návštěva v něm zanechala hluboký dojem a tak se v roce 1911 vrátil do peruánských And s expedicí Yaleské univerzity. A objevil Machu Picchu.
A tady je první háček. Nikdo neví, jak Inkové městu, které prý španělští obyvatelé nikdy neobjevili, vlastně říkali. Bingham se zpočátku domníval, že je to ztracené město Vilcabamba, které mělo být poslední baštou Inků. Nakonec ale pochopil, že jde o jiné, dosud neznámé město. Pojmenoval jej sám a název si přitom vypůjčil od domorodců. Machu Picchu je místní pojmenovaní jednoho z přilehlých vrchů. Po svém návratu do USA získal Hiram Bingham podporu americké National Geographic Society a tak mohl incké město v letech 1912 až 1915 důkladně prozkoumat. Jeho zprávy město proslavily. A naopak - Machu Picchu proslavilo Binghama. Natolik, že to na dlouhá desetiletí přehlušilo hlasy, které říkaly, že Hiram Bingham nebyl na Machu Picchu první. A to je háček číslo dvě, protože je to zřejmě pravda.
Hiram Bingham byl americký cestovatel a průzkumník, profesor historie a archeologie na univerzitě v Yale. V roce 1908 se zúčastnil prvního Panamerického vědeckého kongresu v chilském Santiagu. Na zpáteční cestě domů byl v Peru pozván k návštěvě předkolumbovského města Choquequirao. Tato návštěva v něm zanechala hluboký dojem a tak se v roce 1911 vrátil do peruánských And s expedicí Yaleské univerzity. A objevil Machu Picchu.
A tady je první háček. Nikdo neví, jak Inkové městu, které prý španělští obyvatelé nikdy neobjevili, vlastně říkali. Bingham se zpočátku domníval, že je to ztracené město Vilcabamba, které mělo být poslední baštou Inků. Nakonec ale pochopil, že jde o jiné, dosud neznámé město. Pojmenoval jej sám a název si přitom vypůjčil od domorodců. Machu Picchu je místní pojmenovaní jednoho z přilehlých vrchů. Po svém návratu do USA získal Hiram Bingham podporu americké National Geographic Society a tak mohl incké město v letech 1912 až 1915 důkladně prozkoumat. Jeho zprávy město proslavily. A naopak - Machu Picchu proslavilo Binghama. Natolik, že to na dlouhá desetiletí přehlušilo hlasy, které říkaly, že Hiram Bingham nebyl na Machu Picchu první. A to je háček číslo dvě, protože je to zřejmě pravda.
Kdo byli Binghamovými předchůdci?
V první řadě pochopitelně mnozí domorodci z údolí řeky Urubamby, z jejichž řad pocházel i jedenáctiletý Binghamův průvodce. Indiáni věděli o ruinách města na kopci dávno. Jenže domorodci se tradičně nepočítají.
Kdo další připadá v úvahu? Vezměme to chronologicky...
Augusto Berns. Německý obchodník a dobrodruh, který prý v roce 1867 nejen objevil ruiny, ale následně skoupil okolní pozemky a založil "důlní" společnost. Ta údajně pod pláštíkem "těžby zlata" v pozdějších letech město plenila a cenné nálezy rozprodávala evropským a americkým sběratelům. To všechno prý s vědomím peruánské vlády a prezidenta Josého Balty, kteří měli za mlčení dostat desetinu zisku (!). Dokumenty, které to údajně potvrzují objevili na začátku 21. století kartograf Paolo Greer a historička Marian Mouldová - ta dokonce v archivu Yaleské univerzity... Pokud to tak opravdu bylo, mohlo být na Machu Picchu nějakou dobu docela "živo".
Harry Singer. Američan, který v oblasti mapoval výskyt surovin vhodných pro případnou těžbu, v roce 1870 do své mapy zakreslil vrchy Machu Picchu, Huayna Picchu a uvádí na ní i polohu "Punta Huaca del Inca". Pojmem "huaca" se v Andách obvykle označovala svatá místa, a to pochopitelně hodně naznačuje.
Herman Göhring (nebo Göhringer). Německý inženýr, kterého k mapování oblasti vedly stejné pohnutky jako Singera, zakreslil prý incké město do své mapy v roce 1874. Znamená to, že ho i navštívil?
Charles Wiener. Francouzský badatel, který v roce 1880 zcela jasně uvádí, že na Machu Picchu jsou archeologické nálezy; v samotném městě prý sice nebyl, ale věděl o něm.
Agustín Lizzáraga. Peruánec, o kterém kolují zprávy, že Machu Picchu navštívil už v roce 1894 ve společnosti jistého Luise Béjara. Znovu se vrátil 14. července 1902, ještě s dalšími dvěma společníky - byli jimi Gabino Sánchez a Enrique Palma. Tito tři dokonce zvěčnili svá jména na stěně Chrámu Tří oken. O existenci nápisu existuje několik dobových svědectví. Dnes už ho však na Machu Picchu nenajdete. Agustín Lizzáraga se v roce 1912 utopil v řece Vilcanotě a Hiram Bingham, alespoň podle tvrzení peruánské historičky Marian Mouldové, nechal podpisy i s datem návštěvy ze zdi odstranit. Prý proto, aby jeho prvenství nemohlo být zpochybněno. Mouldové zkrátka Bingham k srdci nepřirostl.
Thomas Payne a Stuart McNairny. Britští misionáři, kteří působili v oblasti Urubamby, navštívili údajně ruiny v roce 1906, na základě informací jistého inženýra Franklina, který o dva roky dříve město zahlédl z jednoho z okolních vrchů. Misionáři o tom nikomu nevyprávěli a svět se o jejich návštěvě Machu Picchu dozvěděl daleko později od Payneových potomků.
Teprve pak přišel Hiram Bingham a s ním nová sláva ztraceného města. Ať už je to s objevem Machu Picchu jak chce, tohle je hlavně Binghamova zásluha. Teprve jeho návštěva umožnila skutečný vědecký výzkum této archeologické lokality non plus ultra - jedné z nejslavnějších na světě.
Autor: Frederik Velinský
Zdroje:
Wikipedia: La enciclopedia libre, heslo Machu Picchu
Wikipedia: The Free Encyklopedia, heslo Machu Picchu
Frederik Velinský: Jak to bylo s Machu Picchu
- Kdo objevil Machu Picchu II.
- Machu Picchu, město kondora a pumy (všechny články s odkazy na další zdroje)
V první řadě pochopitelně mnozí domorodci z údolí řeky Urubamby, z jejichž řad pocházel i jedenáctiletý Binghamův průvodce. Indiáni věděli o ruinách města na kopci dávno. Jenže domorodci se tradičně nepočítají.
Kdo další připadá v úvahu? Vezměme to chronologicky...
Augusto Berns. Německý obchodník a dobrodruh, který prý v roce 1867 nejen objevil ruiny, ale následně skoupil okolní pozemky a založil "důlní" společnost. Ta údajně pod pláštíkem "těžby zlata" v pozdějších letech město plenila a cenné nálezy rozprodávala evropským a americkým sběratelům. To všechno prý s vědomím peruánské vlády a prezidenta Josého Balty, kteří měli za mlčení dostat desetinu zisku (!). Dokumenty, které to údajně potvrzují objevili na začátku 21. století kartograf Paolo Greer a historička Marian Mouldová - ta dokonce v archivu Yaleské univerzity... Pokud to tak opravdu bylo, mohlo být na Machu Picchu nějakou dobu docela "živo".
Harry Singer. Američan, který v oblasti mapoval výskyt surovin vhodných pro případnou těžbu, v roce 1870 do své mapy zakreslil vrchy Machu Picchu, Huayna Picchu a uvádí na ní i polohu "Punta Huaca del Inca". Pojmem "huaca" se v Andách obvykle označovala svatá místa, a to pochopitelně hodně naznačuje.
Herman Göhring (nebo Göhringer). Německý inženýr, kterého k mapování oblasti vedly stejné pohnutky jako Singera, zakreslil prý incké město do své mapy v roce 1874. Znamená to, že ho i navštívil?
Charles Wiener. Francouzský badatel, který v roce 1880 zcela jasně uvádí, že na Machu Picchu jsou archeologické nálezy; v samotném městě prý sice nebyl, ale věděl o něm.
Agustín Lizzáraga. Peruánec, o kterém kolují zprávy, že Machu Picchu navštívil už v roce 1894 ve společnosti jistého Luise Béjara. Znovu se vrátil 14. července 1902, ještě s dalšími dvěma společníky - byli jimi Gabino Sánchez a Enrique Palma. Tito tři dokonce zvěčnili svá jména na stěně Chrámu Tří oken. O existenci nápisu existuje několik dobových svědectví. Dnes už ho však na Machu Picchu nenajdete. Agustín Lizzáraga se v roce 1912 utopil v řece Vilcanotě a Hiram Bingham, alespoň podle tvrzení peruánské historičky Marian Mouldové, nechal podpisy i s datem návštěvy ze zdi odstranit. Prý proto, aby jeho prvenství nemohlo být zpochybněno. Mouldové zkrátka Bingham k srdci nepřirostl.
Thomas Payne a Stuart McNairny. Britští misionáři, kteří působili v oblasti Urubamby, navštívili údajně ruiny v roce 1906, na základě informací jistého inženýra Franklina, který o dva roky dříve město zahlédl z jednoho z okolních vrchů. Misionáři o tom nikomu nevyprávěli a svět se o jejich návštěvě Machu Picchu dozvěděl daleko později od Payneových potomků.
Teprve pak přišel Hiram Bingham a s ním nová sláva ztraceného města. Ať už je to s objevem Machu Picchu jak chce, tohle je hlavně Binghamova zásluha. Teprve jeho návštěva umožnila skutečný vědecký výzkum této archeologické lokality non plus ultra - jedné z nejslavnějších na světě.
Autor: Frederik Velinský
Zdroje:
Wikipedia: La enciclopedia libre, heslo Machu Picchu
Wikipedia: The Free Encyklopedia, heslo Machu Picchu
Frederik Velinský: Jak to bylo s Machu Picchu
- Kdo objevil Machu Picchu II.
- Machu Picchu, město kondora a pumy (všechny články s odkazy na další zdroje)
Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?
Ano, ale jen výběrově.
(19 | 20%)