Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo ve čtvrtek 11. března novou expozici archeologie. Je věnována počátkům osídlení na území geoparku UNESCO Český ráj a horního Pojizeří. Nová expozice se výrazně liší od té staré, která byla v muzeu k vidění od roku 1994 až do loňského září. A není to jen proto, že se přestěhovala ze suterénních prostor do prvního patra - z původní výstavy zbyla jen asi třetina předmětů. Ostatní uvidí návštěvníci muzea poprvé.

Ze starších exponátů zůstaly na výstavě nálezy z některých zásadních lokalit regionu jako je Jislova jeskyně, skalní hradiště Čertova ruka, turnovská Aehrenthalova cihelna, Kobyly nebo Svijany. Většina vystavených artefaktů však pochází ze záchranných výzkumů, které od roku 1995 prováděli turnovští archeologové v čele s Janem Prostředníkem na různých staveništích v Turnově a jeho v okolí.

Během několika velkoplošných výzkumů v Turnově - Maškových zahradách například objevili pravděpodobně nejstarší zemědělské sídliště v Čechách. Potvrdila to radiokarbonová analýza. Sídliště pochází z doby přibližně před 7500 lety. Určitou kaňkou na výzkumu v Maškových zahradách je ovšem skutečnost, že největší ze staveb, která tu měla stát a kvůli níž vlastně archeologické práce proběhly - multifunkční sportovní areál - zatím stále nebyla postavena. A pokud nakonec postavena nebude, kopalo se tu vlastně zbytečně.

Další záchranné výzkumy se na Turnovsku soustředily na pozemky pro výstavbu silnic, továren nebo velkoprodejen - v Daliměřicích, Ohrazenicích a Nudvojovicích. Na výstavě jsou představeny také artefakty, které dokumentují pravěkou těžbu kamenné suroviny, metabazitu typu Pojizeří, na nedalekém Jablonecku. Rozsáhlý těžební a zpracovatelský areál z mladší doby kamenné objevili geologové Blanka a Vladimír Šreinovi a archeolog Petr Šída na Jistebsku. Později byly objevena i další těžební místa, soustředěná v asi 15 kilometrů dlouhém pruhu mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem. Jde o lokalitu evropského významu. Sekery z pojizerského metabazitu byly velmi žádaným zbožím a dostaly se až na území dnešního Německa, Slovenska nebo Rakouska. Podle archeologa Jana Prostředníka se tyto sekery svými vlastnostmi téměř vyrovnaly pozdějším železným sekerám a daly se jimi rychle porážet i vzrostlé stromy. Pravěcí lidé podle něj vyráběli sekery rovněž z valounů, pocházejících z řečišť Jizery a Kamenice. Dílny na jejich výrobu stály mimo jiné v Ohrazenicích, Příšovicích a Nudvojovicích. Archeologové vykopali nejen polotovary seker z metabazitu, ale také brusy a brousky na jejich ostření. V Pojizeří zkrátka už v době kamenné existovalo něco jako „průmyslová zóna". 

Při slavnostním otevření nové stálé expozice byla zároveň pokřtěna kniha Jana Prostředníka a Petra Šídy Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří. Zabírá chronologický rámec od starší doby kamenné až po závěr raného středověku. Na 130 stranách knihy najdete kromě textu desítky leteckých snímků lokalit, fotografií z výzkumů, mapek, plánů a fotografií archeologických nálezů. Její vydání podpořila Grantová agentura České republiky a na pultech knihkupectví by se měla objevit právě v těchto dnech.

Novou archeologickou expozici, která se jmenuje stejně jako nová publikace pánů Prostředníka a Šídy, můžete v Muzeu Českého ráje v Turnově vidět v běžných otvíracích hodinách - tedy denně kromě pondělí.

Autor: Redakce


Zdroje:
ČTK: Turnovská archeologická expozice se změnila skoro k nepoznání. Zpráva z 11.3.2010 (k přečtení například ZDE).
Muzeum Českého ráje v Turnově - stránky k výstavě a nové publikaci

Zdroj fotografie:
Wikimedia Commons, licence Creative Commons.