Výzkum předcházel výstavbě protipožárního systému hradu. Speciální protipožární nádrž zajišťující dostatek hasebních prostředků pro areál hradu a zámku byla uvedena do provozu 11. března letošního roku. Její stavbu provázel řádný archeologický výzkum spojený s hledáním vhodného umístění nádrže. Poznání hradu tak bylo obohaceno o nové skutečnosti, hmotné nálezy, ale také o nové otázky a tajemství.
V prvním místě určeném pro stavbu nádrže v interiéru Pluhovských domů byly odhaleny pozůstatky renesanční hradní kuchyně, jejího vybavení a odpadu z provozu. Z vybavení se dochovala cihlová a valounová dlažba, základ zděné vyvýšené plotny a také základ sloupu nesoucího původně dymník nad plotnou.
Druhým překvapivým nálezem byl objev lidské kostry, druhotně pohřbené v neanatomické poloze v Pluhovských domech. Byly učiněny dva pokusy o její dataci pomocí poločasu rozpadu uhlíku C14. Kupodivu, obě měření poskytla značně odlišný výsledek, překrývající se v intervalu mezi léty 1437 - 1522. Rozhodující bude proto výsledek třetího vzorku, který byl nastaven na velmi pomalý postup měření za účelem co největší přesnosti. Očekává se co nevidět.
Jako vhodné místo pro stavbu nádrže byly nakonec vybrány základy zbouraného domku pod zámeckou kuchyní, kde byl v roce 2007 proveden předstihový výzkum. V interiéru domku byly odhaleny základy dvou chlebových pecí z různých časových období. Výzkum pokračoval také v roce 2009. Mezi důležité poznatky patří např. potvrzení datace obvodové hradby při cestě k hornímu hradu do 14. století, a to na základě několika zlomků keramiky z tohoto období.
Výzkum na Bečově zajišťovalo archeologické oddělení územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni; konkrétně Linda Foster a Marcela Waldmannová. Na provedení výzkumu byl poskytnut příspěvek z Programu podpory záchranných archeologických výzkumů MK ČR.
Zdroj:
Text je převzat z webu
Národního památkového ústavu a drobně redakčně upraven.
Zdroj fotografie:
Wikimedia Commons, licence
Creative Commons.