V prostoru tzv. Pluhovských domů na Státním hradě a zámku v Bečově nad Teplou byl při archeologickém výzkumu objeven neobvyklý pohřeb - druhotně uložené ostatky člověka z 15. nebo 16. století. Na hradě se našly i pozůstatky renesanční hradní kuchyně a základy dvou chlebových pecí.

Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo ve čtvrtek 11. března novou expozici archeologie. Je věnována počátkům osídlení na území geoparku UNESCO Český ráj a horního Pojizeří. Nová expozice se výrazně liší od té staré, která byla v muzeu k vidění od roku 1994 až do loňského září. A není to jen proto, že se přestěhovala ze suterénních prostor do prvního patra - z původní výstavy zbyla jen asi třetina předmětů. Ostatní uvidí návštěvníci muzea poprvé.

Plastiku starou více než šest tisíc let vykopali archeologové v Pustom Chotári, což je část obce Beladice v okrese Zlaté Moravce. Pojmenovali ji Sára, jménem, které bylo právě v kalendáři. Vzácná je tím, že se našla celá, byť rozpadlá na tři kusy, ale zejména pro své nepřehlédnutelné "bříško". Podle archeologa Róberta Malčeka z Archeologického ústavu SAV v Nitře se dosud na Slovensku nic podobného nenašlo.

Na Pražském hradě se letos opět objevovalo. Pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR v lednu a v únoru zkoumali další část nejstaršího hradního opevnění, které je ukryto pod tzv. Středním křídlem Hradu. Došlo k tomu při záchranném výzkumu, doprovázejícím stavební úpravy v prostorách informačního střediska. Část valového opevnění s kamennou čelní stěnou, na které archeologové narazili, pochází z 10. až 11. století. Někdy z té doby je také zvláštní rytina na jednom z kamenů v základech hradby.

Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. To je název publikace, jejímž autorem je geolog Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která také loni na podzim zmíněnou publikaci vydala. Autor dlouhodobě spolupracuje s archeology; nejvíce se věnuje právě problematice určování surovin, využívaných v pravěku k výrobě kamenných nástrojů.

V červenci 2009 proběhlo v Číně nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století, a tak jsme s partou kamarádů podnikli úspěšnou expedici za tímto nevšedním zážitkem. Čína samotná je pro Středoevropana exotickou destinací s mimořádně zajímavými a turisticky atraktivními pamětihodnostmi. K těm nejznámějším bezesporu patří terakotová armáda, a proto jsme ji i my zařadili do programu naší expedice.

Výzkumy v přízemí mimoňského Špitálu u Božího hrobu přinesly nález pozůstatků barokní podlahy a nečekaně bohaté kulturní vrstvy ze 13. - 15. století. Dendrochronologie umožnila datovat jednu ze zásadních přestaveb Zámeckého mostu přes Ploučnici. A na náměstí 1. máje se našly zbytky nezvykle velké zahloubené stavby.

Slovanské hradisko Valy ve slovenské Bojné v topolčanském okrese je známé od 19. století. V posledních dvou desetiletích se však stalo jednou z nejsledovanějších lokalit Slovenska, díky amatérským sběratelům, jejich unikátním nálezům a díky navazujícímu archeologickému výzkumu. Od začátku prosince je část nálezů k vidění v Slovenském národním muzeu - Výstavním pavilonu Podhradie v Bratislavě, Žižkově ulici.

V letošním roce slavil Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. své devadesáté narozeniny. Představil veřejnosti největší kompendium nejstarších dějin našeho regionu - osmidílnou publikaci Archeologie pravěkých Čech, uspořádal přednáškový cyklus pro veřejnost, veřejnou prezentaci pracoviště a také spolupracoval na dokumentárním filmu Současnost minulosti. Natočilo jej Studio KF s Českou televizí, za přispění Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Důkaz o této skutečnosti je sice nepatrný, ale jeho výpovědní hodnota je velká. Jde o nález jediného vinného semínka, učiněný archeology v příslušných vrstvách v sondě na jihu města. Podobně staré nálezy révy vinné jsou zatím známé pouze z Prahy a Lovosic.

Archeologický výzkum na Staroměstském náměstí v samém centru historického jádra Mladé Boleslavi odhalil nové doklady o vývoji osídlení tohoto místa od 11. století do současnosti. Nejpřekvapivějším nálezem byl objev rozsáhlého labyrintu chodeb a podzemních prostor, z větší části vytesaných do skály, a pocházejících patrně ze 17. století.

U známého Dolského mlýna v NP České Švýcarsko zatloukali do dna mlýnského náhonu piloty za pomoci funkční repliky středověkého beranu. Cílem akce bylo ukotvení roštu v náhonu kvůli dláždění dna.

Národní muzeum v Praze ve spolupráci se svými zahraničními (Archeologický ústav Slovenské akademie v Nitře a Museum August Kestner v Hannoveru) a domácími partnery (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti) vyslalo na podzim roku 2009 archeologickou expedici do Republiky Súdán.

Centrum Ústí nad Labem bylo v minulých letech provrtáno doslova jako ementál. Výstavbě několika velkých komplexů i jednotlivých budov, vybavených vesměs podzemními garážemi, předcházel záchranný archeologický výzkum nebývalých rozměrů, který přinesl ohromné množství nálezů a informací z pestré historie města. A nastal problém, co s nimi.

Nová stálá expozice Muzea Kroměřížska byla otevřena ve čtvrtek 1. října 2009 pod muzeem na Velkém náměstí, v prostorách historického sklepení bývalého vrchnostenského kapitulního domu. O minulosti vypráví prostřednictvím pramenů archeologických i historických.

„V jedné hrůzné jeskyni nedaleko Křtinského údolí se zajisté nalézají mimo lidské kosti také černé kosti ptáků Nohů a draků obrovské velikosti, daleko převyšující rozměry velikánů našeho věku."

Kulturně historická revue Dějiny a současnost, známá pod neformálním označením ĎaS, věnovala podstatnou část svého srpnového čísla Keltům. Pod tématickou hlavičkou Keltové v Čechách - Po stopách starověké kultury si můžete přečíst čtyři články, které rozhodně stojí za zmínku.