Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. To je název publikace, jejímž autorem je geolog Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která také loni na podzim zmíněnou publikaci vydala. Autor dlouhodobě spolupracuje s archeology; nejvíce se věnuje právě problematice určování surovin, využívaných v pravěku k výrobě kamenných nástrojů.
V červenci 2009 proběhlo v Číně nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století, a tak jsme s partou kamarádů podnikli úspěšnou expedici za tímto nevšedním zážitkem. Čína samotná je pro Středoevropana exotickou destinací s mimořádně zajímavými a turisticky atraktivními pamětihodnostmi. K těm nejznámějším bezesporu patří terakotová armáda, a proto jsme ji i my zařadili do programu naší expedice.
Výzkumy v přízemí mimoňského Špitálu u Božího hrobu přinesly nález pozůstatků barokní podlahy a nečekaně bohaté kulturní vrstvy ze 13. - 15. století. Dendrochronologie umožnila datovat jednu ze zásadních přestaveb Zámeckého mostu přes Ploučnici. A na náměstí 1. máje se našly zbytky nezvykle velké zahloubené stavby.
Slovanské hradisko Valy ve slovenské Bojné v topolčanském okrese je známé od 19. století. V posledních dvou desetiletích se však stalo jednou z nejsledovanějších lokalit Slovenska, díky amatérským sběratelům, jejich unikátním nálezům a díky navazujícímu archeologickému výzkumu. Od začátku prosince je část nálezů k vidění v Slovenském národním muzeu - Výstavním pavilonu Podhradie v Bratislavě, Žižkově ulici.
V letošním roce slavil Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. své devadesáté narozeniny. Představil veřejnosti největší kompendium nejstarších dějin našeho regionu - osmidílnou publikaci Archeologie pravěkých Čech, uspořádal přednáškový cyklus pro veřejnost, veřejnou prezentaci pracoviště a také spolupracoval na dokumentárním filmu Současnost minulosti. Natočilo jej Studio KF s Českou televizí, za přispění Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Důkaz o této skutečnosti je sice nepatrný, ale jeho výpovědní hodnota je velká. Jde o nález jediného vinného semínka, učiněný archeology v příslušných vrstvách v sondě na jihu města. Podobně staré nálezy révy vinné jsou zatím známé pouze z Prahy a Lovosic.
Archeologický výzkum na Staroměstském náměstí v samém centru historického jádra Mladé Boleslavi odhalil nové doklady o vývoji osídlení tohoto místa od 11. století do současnosti. Nejpřekvapivějším nálezem byl objev rozsáhlého labyrintu chodeb a podzemních prostor, z větší části vytesaných do skály, a pocházejících patrně ze 17. století.
Národní muzeum v Praze ve spolupráci se svými zahraničními (Archeologický ústav Slovenské akademie v Nitře a Museum August Kestner v Hannoveru) a domácími partnery (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti) vyslalo na podzim roku 2009 archeologickou expedici do Republiky Súdán.
Kulturně historická revue Dějiny a současnost, známá pod neformálním označením ĎaS, věnovala podstatnou část svého srpnového čísla Keltům. Pod tématickou hlavičkou Keltové v Čechách - Po stopách starověké kultury si můžete přečíst čtyři články, které rozhodně stojí za zmínku.
Výstava probíhající od konce července do konce října na mikulovském zámku představuje výsledky spolupráce Regionálního muzea v Mikulově s amatérskými archeology. Nabízí bližší pohled na velmi závažnou problematiku amatérské archeologie s využitím detektorů kovů. K vidění jsou tu nálezy prakticky ze všech období pravěku, ve kterých se využíval kov, převážně z Břeclavska.