Web o věcech kolem archeologie

V polovině února vyšlo nezbytné dílo pro všechny milovníky staré historie ve východních Čechách. Nakladatelství Lidové noviny přivedlo na svět Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), tlustospis o 832 stranách, na kterém spolupracovalo sedmnáct autorů pod vedením Františka Musila; editorem byl Ondřej Felcman.
V prostoru tzv. Pluhovských domů na Státním hradě a zámku v Bečově nad Teplou byl při archeologickém výzkumu objeven neobvyklý pohřeb - druhotně uložené ostatky člověka z 15. nebo 16. století. Na hradě se našly i pozůstatky renesanční hradní kuchyně a základy dvou chlebových pecí.
Hrad a zámek

Hrad a zámek

Bečov nad Teplou. Foto: Ondřej Žváček.
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo ve čtvrtek 11. března novou expozici archeologie. Je věnována počátkům osídlení na území geoparku UNESCO Český ráj a horního Pojizeří. Nová expozice se výrazně liší od té staré, která byla v muzeu k vidění od roku 1994 až do loňského září. A není to jen proto, že se přestěhovala ze suterénních prostor do prvního patra - z původní výstavy zbyla jen asi třetina předmětů. Ostatní uvidí návštěvníci muzea poprvé.
Muzeum

Muzeum

Českého ráje v Turnově. Foto: M. Rejha.
Plastiku starou více než šest tisíc let vykopali archeologové v Pustom Chotári, což je část obce Beladice v okrese Zlaté Moravce. Pojmenovali ji Sára, jménem, které bylo právě v kalendáři. Vzácná je tím, že se našla celá, byť rozpadlá na tři kusy, ale zejména pro své nepřehlédnutelné "bříško". Podle archeologa Róberta Malčeka z Archeologického ústavu SAV v Nitře se dosud na Slovensku nic podobného nenašlo.
Na Pražském hradě se letos opět objevovalo. Pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR v lednu a v únoru zkoumali další část nejstaršího hradního opevnění, které je ukryto pod tzv. Středním křídlem Hradu. Došlo k tomu při záchranném výzkumu, doprovázejícím stavební úpravy v prostorách informačního střediska. Část valového opevnění s kamennou čelní stěnou, na které archeologové narazili, pochází z 10. až 11. století. Někdy z té doby je také zvláštní rytina na jednom z kamenů v základech hradby.
Rytina nalezená při výzkumu čelní kamenné stěny valu. Foto: Martin Frouz, ARÚP
Rytina nalezená při výzkumu čelní kamenné stěny valu. Foto: Martin Frouz, ARÚP

Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. To je název publikace, jejímž autorem je geolog Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která také loni na podzim zmíněnou publikaci vydala. Autor dlouhodobě spolupracuje s archeology; nejvíce se věnuje právě problematice určování surovin, využívaných v pravěku k výrobě kamenných nástrojů.

Velké broušené nástroje zhotovené z metabazitů Jizerských hor, nalezené v okolí Hradce Králové nebo Náchoda. Autor: Antonín Přichystal.
Velké broušené nástroje zhotovené z metabazitů Jizerských hor, nalezené v okolí Hradce Králové nebo Náchoda. Autor: Antonín Přichystal.

V červenci 2009 proběhlo v Číně nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století, a tak jsme s partou kamarádů podnikli úspěšnou expedici za tímto nevšedním zážitkem. Čína samotná je pro Středoevropana exotickou destinací s mimořádně zajímavými a turisticky atraktivními pamětihodnostmi. K těm nejznámějším bezesporu patří terakotová armáda, a proto jsme ji i my zařadili do programu naší expedice.

Koňské spřežení zrekonstruované z vykopávek terakotové armády prvního čínského císaře. Foto: Zuzana Kulhánková.
Koňské spřežení zrekonstruované z vykopávek terakotové armády prvního čínského císaře. Foto: Zuzana Kulhánková.

Výzkumy v přízemí mimoňského Špitálu u Božího hrobu přinesly nález pozůstatků barokní podlahy a nečekaně bohaté kulturní vrstvy ze 13. - 15. století. Dendrochronologie umožnila datovat jednu ze zásadních přestaveb Zámeckého mostu přes Ploučnici. A na náměstí 1. máje se našly zbytky nezvykle velké zahloubené stavby.

Malá ulice

Malá ulice

Liniový výkop energetického připojení. Začišťování profilu s vrcholně středověkým objektem. Foto: Štěpán Havel, VMG Česká Lípa.

Slovanské hradisko Valy ve slovenské Bojné v topolčanském okrese je známé od 19. století. V posledních dvou desetiletích se však stalo jednou z nejsledovanějších lokalit Slovenska, díky amatérským sběratelům, jejich unikátním nálezům a díky navazujícímu archeologickému výzkumu. Od začátku prosince je část nálezů k vidění v Slovenském národním muzeu - Výstavním pavilonu Podhradie v Bratislavě, Žižkově ulici.

V letošním roce slavil Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. své devadesáté narozeniny. Představil veřejnosti největší kompendium nejstarších dějin našeho regionu - osmidílnou publikaci Archeologie pravěkých Čech, uspořádal přednáškový cyklus pro veřejnost, veřejnou prezentaci pracoviště a také spolupracoval na dokumentárním filmu Současnost minulosti. Natočilo jej Studio KF s Českou televizí, za přispění Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Obchvat Kolína

Obchvat Kolína

- největší archeologická akce v dějinách ústavu. Foto: Frederik Velinský

Důkaz o této skutečnosti je sice nepatrný, ale jeho výpovědní hodnota je velká. Jde o nález jediného vinného semínka, učiněný archeology v příslušných vrstvách v sondě na jihu města. Podobně staré nálezy révy vinné jsou zatím známé pouze z Prahy a Lovosic.

Semeno

Semeno

vinné révy nalezené v Mělníku. Foto: Archeologický ústav AV ČR

Archeologický výzkum na Staroměstském náměstí v samém centru historického jádra Mladé Boleslavi odhalil nové doklady o vývoji osídlení tohoto místa od 11. století do současnosti. Nejpřekvapivějším nálezem byl objev rozsáhlého labyrintu chodeb a podzemních prostor, z větší části vytesaných do skály, a pocházejících patrně ze 17. století.

Nádoba

Nádoba

z pozdně středověké odpadní jímky. Ač keramická, přesto celá. Foto: Lukáš Drápela, Archeo Pro o.p.s.
V sobotu 30. října 2009 byl ukončen záchranný archeologický výzkum v trase obchvatu Kolína, který probíhal nepřetržitě od dubna 2008. Šlo o dosud největší záchranný výzkum, prováděný Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. Přinesl řadu unikátních nálezů, které se aktuálně zpracovávají a postupně budou představeny odborné i široké veřejnosti.
Obchvat Kolína

Obchvat Kolína

Práce v prostoru neolitického dlouhého domu. Autor: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
U známého Dolského mlýna v NP České Švýcarsko zatloukali do dna mlýnského náhonu piloty za pomoci funkční repliky středověkého beranu. Cílem akce bylo ukotvení roštu v náhonu kvůli dláždění dna.
Dolský mlýn

Dolský mlýn

s replikou středověkého berana. Autor: Natálie Belisová, NP České Švýcarsko

Národní muzeum v Praze ve spolupráci se svými zahraničními (Archeologický ústav Slovenské akademie v Nitře a Museum August Kestner v Hannoveru) a domácími partnery (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti) vyslalo na podzim roku 2009 archeologickou expedici do Republiky Súdán.

Centrum Ústí nad Labem bylo v minulých letech provrtáno doslova jako ementál. Výstavbě několika velkých komplexů i jednotlivých budov, vybavených vesměs podzemními garážemi, předcházel záchranný archeologický výzkum nebývalých rozměrů, který přinesl ohromné množství nálezů a informací z pestré historie města. A nastal problém, co s nimi.
Ústecké výzkumy

Ústecké výzkumy

Ústí nad Labem, Mírové náměstí - červenec 2006. Foto: Frederik Velinský, Český rozhlas Sever
Nová stálá expozice Muzea Kroměřížska byla otevřena ve čtvrtek 1. října 2009 pod muzeem na Velkém náměstí, v prostorách historického sklepení bývalého vrchnostenského kapitulního domu. O minulosti vypráví prostřednictvím pramenů archeologických i historických.
Muzeum

Muzeum

Kroměříž - Velké náměstí, budova Muzea Kroměřížska. Foto: Marzper, Wikimedia. Licence Creative Commons.
„V jedné hrůzné jeskyni nedaleko Křtinského údolí se zajisté nalézají mimo lidské kosti také černé kosti ptáků Nohů a draků obrovské velikosti, daleko převyšující rozměry velikánů našeho věku."
Paleolit001.jpg

Kulturně historická revue Dějiny a současnost, známá pod neformálním označením ĎaS, věnovala podstatnou část svého srpnového čísla Keltům. Pod tématickou hlavičkou Keltové v Čechách - Po stopách starověké kultury si můžete přečíst čtyři články, které rozhodně stojí za zmínku.

Výstava probíhající od konce července do konce října na mikulovském zámku představuje výsledky spolupráce Regionálního muzea v Mikulově s amatérskými archeology. Nabízí bližší pohled na velmi závažnou problematiku amatérské archeologie s využitím detektorů kovů. K vidění jsou tu nálezy prakticky ze všech období pravěku, ve kterých se využíval kov, převážně z Břeclavska.

Pozlacená spona

Pozlacená spona

z doby stěhování národů (400 - 600 n.l.), délka 35 mm. Foto: Pavla Růžičková.
OD ČERVENCE 2010 NAJDETE TUTO RUBRIKU NA NAŠEM
FACEBOOKOVÉM PROFILU

Chcete, aby se v našem přehledu nových knih objevovaly i novinky z oblasti tzv. záhadologie, esoteriky či mystiky, pokud mají nějaký vztah k archeologii?

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one