Středočeský Mělník je znám jako bohatá pravěká polykulturní lokalita a významné raně středověké přemyslovské hradiště. Archeologický obraz města byl však dosud ve velké míře založen jen na starších nálezech. Větší jistotu měla archeologie pouze v počátcích raně středověkého hradiště, datovaného do 9. století. Loni a letos se tato situace podstatně mění.
Opevněná poloha na vyvýšené písečné duně v lužních lesích mezi slepými rameny řeky Moravy nedaleko Mikulčic se rozvíjela od 7. do 10. století. Největší rozkvět zažila ve století devátém, v časech Velké Moravy. Slávu ji vrátil archeologický výzkum, který byl na mikulčických Valech zahájen před 55 lety.
Rytí do kůry živých stromů přestává být populární. Díla vzniklá pomocí spreje jsou, k malé radosti majitelů domů a dopravních podniků, lépe vidět a dají méně práce. Na otázku, kdy vlastně rytí značek do stromů začalo, či spíše, kdy už zaručeně existovalo, máme odnedávna překvapivou odpověď.
Okrouhlá plocha obklopená jedním či více hrotitými příkopy a palisádami, které přerušuje jeden či více vchodů - a uvnitř prakticky žádné archeologické nálezy. To je rondel, jedna z největších záhad středoevropského neolitu. Našly se jich už desítky. Zároveň vznikly desítky interpretací, objasňujících jejich účel - od ohrad pro dobytek, přes sakrální objekty až po astronomické pozorovatelny.
Nejnovější teorie je však asi nejodvážnější.
Vlastivědné muzeum v Šumperku nabízí v těchto dnech dvě archeologické výstavy. V Hollarově galerii můžete vidět výsledky a nálezy z archeologických průzkumů, uskutečněných v Šumperku v roce 2008. Památník Adolfa Kašpara v Lošticích se zase chlubí krásou podivuhodných loštických pohárů.
Chystalo se pokračování výzkumu, jaký nemá v dějinách české archeologie obdoby. Právě v těchto dnech mělo dojít k zahájení a čekala se účast řady předních odborníků od nás i ze zahraničí. Deštivé počasí však letošní plány nadobro překazilo a posunulo tak celou akci nejméně o další rok. Inkriminované místo leží v beztak podmáčeném terénu u obce Ponědrážka na Třeboňsku.