Opevněná poloha na vyvýšené písečné duně v lužních lesích mezi slepými rameny řeky Moravy nedaleko Mikulčic se rozvíjela od 7. do 10. století. Největší rozkvět zažila ve století devátém, v časech Velké Moravy. Slávu ji vrátil archeologický výzkum, který byl na mikulčických Valech zahájen před 55 lety.

Rytí do kůry živých stromů přestává být populární. Díla vzniklá pomocí spreje jsou, k malé radosti majitelů domů a dopravních podniků, lépe vidět a dají méně práce. Na otázku, kdy vlastně rytí značek do stromů začalo, či spíše, kdy už zaručeně existovalo, máme odnedávna překvapivou odpověď.

Okrouhlá plocha obklopená jedním či více hrotitými příkopy a palisádami, které přerušuje jeden či více vchodů - a uvnitř prakticky žádné archeologické nálezy. To je rondel, jedna z největších záhad středoevropského neolitu. Našly se jich už desítky. Zároveň vznikly desítky interpretací, objasňujících jejich účel - od ohrad pro dobytek, přes sakrální objekty až po astronomické pozorovatelny.

Nejnovější teorie je však asi nejodvážnější.

Vlastivědné muzeum v Šumperku nabízí v těchto dnech dvě archeologické výstavy. V Hollarově galerii můžete vidět výsledky a nálezy z archeologických průzkumů, uskutečněných v Šumperku v roce 2008. Památník Adolfa Kašpara v Lošticích se zase chlubí krásou podivuhodných loštických pohárů.